Back

Čelní skla, zajímavý příběh našeho (ne)viditelného, ale velice důležitého souputníka

Čelní skla jsou mezi námi již od roku 1904, nejdříve však sestávala z pouhých dvou dohromady slepených okenních skel. Teprve ve 30. letech začaly automobilky vyrábět vrstvené sklo tak, že mezi dvě skla přidaly tenkou vrstvu polyvinylbutyralu (PVB). Na princip přidání povlaku na skla nebo mezi ně náhodně přišel francouzský umělec a chemik Edouard Benedictus. Upustil kádinku potaženou celulózou a byl překvapen, že si rozbité sklo zachovalo svůj tvar ...

Od 30. let pak výrobci automobilů začali na boční a zadní okna používat kalené nebo tvrzené sklo. Snadno se roztříští nebo rozbije v případě, že se vůz dostane pod vodní hladinu nebo je třeba zachránit dítě, které zůstalo uvězněné ve voze. V dnešní době je riziko, že může dojít k vymrštění osob z automobilu považováno za rostoucí a vrstvené sklo je nyní stále častěji používáno v celém vozidle.

Zásadní průlom ve výrobě vysoce kvalitního plochého skla nastal v letech 1953 až 1957 s vynálezem technologie výroby floatového skla, což byla revoluční metoda, kdy je roztavené sklo plaveno na hladině tekutého cínu, čímž se vyloučí nákladný proces broušení a leštění tabulového skla, aby bylo naprosto čiré.

Věděli jste, že okna automobilu dnes hrají stále větší roli v bezpečnosti a konstrukční tuhosti (až 60%!) automobilu?

Příchod super chytrého skla vyrobeného AGC.

V dnešní době energeticky stále účinnějších automobilů je při současných extrémnějších venkovních teplotách důležité udržovat příjemnou teplotu uvnitř automobilu. Jak víme, společnost AGC využila při řešení tohoto problému své rozsáhlé zkušenosti s povlaky. Středisko Technovation Centre vyvinulo čelní sklo zvané HeatControl opatřené trojitým stříbrným multifunkčním povlakem, který propouští světlo, ale odráží infračervené sluneční paprsky (teplo). Díky svým vodivým vlastnostem může povlak během několika minut zahřát celý povrch skla bez viditelných kabelů…